Minule jsem psal něco o tom, že tento blog připomíná vysíláním černou díru. Dnešním příspěvkem toto tvrzení zase trochu podložím :)
Jako obvykle se od minulého spotu stalo hodně věcí. Tak například jsem skončil s předcházejícím zaměstnáním, se školou, s klukem, s Brnem, s kolem a naopak začal s jinou školou, jiným zaměstnáním, jiným městem, akorát za kluka pořád není náhrada. Popravdě řečeno si s odstupem času myslim, že ne všechno bylo až tak zlé jak to vypadalo. V práci mě sice sral nadřízený, ale ke konci už vlastně tak moc ne, Brno už jsem sice měl zažité, ale vlastně ho mám z dnešní perspektivy radši než město, kde sem skoro 20 let vyrůstal, kluk sice nebyl nic úžasného, ale byl a škola mě srala, ale to mě sere i ta, ve které sem teď.
O večerech tak přemýšlím, jestli se přeci jen nemám do Brna vrátit. V práci mám stejne smlouvu na dobu určitou a ze školy mě sice ještě nevyhodili, ale mám jisté tušení, že se to už blíží (je pravda, že tomu občas malilinko pomůžu).
Tak především – je tady zima. Sice jsem s tím počítal, ale to nic nemění na faktu, že je tu kosa a to dost ostrá. Dále je mi tady (proti původnímu očekávání) poněkud smutno. Všichni kamarádi, které sem tady kdysi měl (kdysi je tak cca 5 let zpátky) jsou asi pryč, ale i kdyby nebyli… co si s nimi vykládat. Jsem už asi zvyklý na trošku jiný druh lidí, ale je dost těžké k tomu říct něco konkrétního, protože jsem je viděl možná jednou. Jediní dva kamarádi, kteří zůstali jsou trochu málo a malé město na severní moravě, přeci jen není Brno. Na kole se tu v zimě jezdit nedá (což se ovšem nedá ani v Brně), a tak tady vlastně nemám do čeho píchnout. Samozřejmě v práci po mě něco chtějí, ale je to na půl úvazku a není moc věcí které by mě nutitly něco dělat. Bydlím „doma“ (to jest tam, co jsem dřív nazýval chatou) s matkou, což je tak trochu (dost) na zbláznění.
Začínám tedy pokoutně plánovat návrat do Brna s tím, že už asi začnu vést „normální“ život, nebo aspoň něco v tom smyslu. Tady by sice práce asi byla, ale něják sem došel k závěru, že ta webařina nebyla tak zlá.
Zdá se mi to, nebo opravdu je to tak, že toužíme vždy po tom co jsme už měli a chceme to zpět a zásadně jsme nespokojení s tím co máme? Ne, to nebude náhoda. To vypadá spíše jako fyzikální zákon.
No jak se to všechno vyvine se uvidí až po konci zimního semestru. Mám ale pocit, že mé přání je jednoznačné – trávit letošní léto zase doma, v bezpečí – v Brně.
do klávesnice nabušil eirik — permalink — co na to ostatní (0)